Uskladnění koženové zeleiny
Listopad je v už se blíží do své poloviny a s tím se také blíží období, kdy sklízíme a uskladňujeme kořenovou zeleninu. Tu bychom měli sklízet nejpozději do půlky listopadu. Kořenová zelenina je na záhonech úplný otužilec. Některým druhům nevadí ani první mrazíky. Proto nemusíme spěchat se sklizní. Jednou z nejotužilejších je pastinák. Nejčastěji pěstovanou kořenovou zeleninou však stále zůstává petržel a mrkev. Dále je často pěstovaný celer, málo známým ale výborným a poměrně snadno upravitelným je také černý kořen.
Začít bychom měli s rycími vidlemi. Těmi povytáhneme kořenovou zeleninu. Je to ideální nástroj, pokud bychom používali rýč, nebo jiný nástroj, mohli bychom poškodit potřebné části plodin, kvůli kterým tuto kořenovou zeleninu pěstujeme. Jakmile sklidíme všechny plodiny, měli bychom je přebrat a roztřídit. Plodiny poškozené, ať už námi nebo nějakými škůdci, dáváme bokem. Tu spotřebujeme co nejdříve, vydrží kratší dobu. Pro prodloužení životnosti skladujeme tuto zeleninu v chladných prostorech, nejlépe v lednici. Ostatní zeleninu pak skladujeme nejlépe v sklepě.
Kořenová zelenina vydrží ve sklepě, který je správně zazimovaný, klidně i půl roku. Na takovéto úložiště schováváme zeleninu pouze za předpokladu, že je suchá a nepoškozená. Jediná kořenová zelenina, která nevydrží víc jak tři měsíce, je salátová řepa. Všechnu kořenovou zeleninu skladujeme stejným způsobem. Nejdéle vydrží zelenina v chladné místnosti, kde je vysoká vlhkost kolem devadesáti procent a teplota maximálně čtyři stupně. Pro uskladnění si nachystáme přepravku, která je aspoň 20cm vysoká. Tu naplníme pískem a kořenovou zeleninu do ní jednoduše zapíchneme. Přepravku vložíme do již zmíněného sklepa a je hotovo.
V zimě není na škodu zeleninu občas kontrolovat. Poškozené plodiny nebo nakažené nemocí okamžitě odebíráme. Tím zamezíme přenosu nemocí. Takto uskladněnou kořenovou zeleninu si pak můžeme vychutnávat celou zimu a připravovat si z ní ta nejchutnější a zdravá jídla.
Autor: Radim Dvořák